Tomečková má rázem na zlato
EDMONTON (od našeho zpravodaje) - První hod se jí vůbec
nepovedl. V kvalifikaci tak atlet často shoří. Má jen tři pokusy a psychika
pumpuje - nejde nic napravit, místo plánů o medaile je z něj divák. Oštěpařka
pražského Olympu Nikola Tomečková by mohla vyprávět. Od roku 1993 byla na všech
čtyřech mistrovstvích světa, na Evropě, na olympiádě - a vždy kvalifikace a
cesta domů.
Jenže před deseti měsíci to na své druhé olympiádě v Austrálii zlomila a je
vidět, jak ji to pomohlo. Dospěla. V Edmontonu si po prvním pokusu sedla, nedívala
se na soupeřky, a když vzala oštěp do ruky podruhé, byl z toho český rekord
65,71 metrů. "Po prvním hodu jsem si řekla: klid. Nekoukala jsem na ostatní,
jak jsem to dělala dřív. To pomohlo. "
Délka následného hodu ji ale zaskočila. "Technicky jsem to necítila dobře.
Je to trochu záhada," usmívala se už převlečená. Dál házet nemusela.
Teď ji čeká boj o světovou medaili. "Najednou budou všichni čekat, že to
ve finále zopakuji," uvědomuje si. "Ale finále bude o něčem jiném.
Bude to závod, ne soutěžení s metry. Hodím stejně a bude to páté místo, nebo
bude brát medaili i míň, " dumá.
Věří, že může hodit ještě dál. "Nevím o kolik. O metr, o dva?" ptá
se sama. "Jde o to, jen to prodat.
Držet ji může jedna jistota: už dlouho hází vyrovnaně. A pak také zázemí. "Má
na mě velký vliv. Hlavně přítel. Má atletiku rád, to mi pomáhá. "
Nikola Tomečková je s ním dva roky. Právě tak dlouho trvá její strmá cesta vzhůru.
Dnes v noci může být korunovaná medailí.
David Šprincl
článek byl převzat z deníku Sport, 6.8.2001, strana 9
